• Duchovní slovo

    Živá monstrance

    2. 6. 2024 /

    Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti Těla a Krve Páně (Mk 14,12-16.22-26) | 2. června 2024

    Co pojí Belgii, Čechy a Itálii? Určitě více věcí, ale jednou z nich je dnešní slavnost, slavnost Těla a Krve Páně, která je oslavou přítomnosti Ježíše Krista v eucharistii. Podnět ke slavení tohoto svátku vzešel od tří důležitých osob žijících na území těchto států.

    Číst dále
  • Duchovní slovo

    Prostřený stůl

    26. 6. 2023 /

    Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti sv. Petra a Pavla, patronů naší farnosti (Mt 16,13-19) | 25. června 2023

    Uplynulé dny nás uváděli do hlubin Boží lásky k nám, Ježíšovy lásky. Dnešní evangelium na všechny uplynulé události navazuje otázkou: „Za koho mě pokládáte?“ Proč? Že by měl krizi vlastní identity? Vůbec ne. Láska, která se dává, očekává odpověď. Jako by chtěl říct: „Po tom všem, co jsem pro vás udělal, co jsme spolu prožili, co jsem vás učil… co jste pochopili? Co se mezi námi změnilo? Co se změnilo v tomto školním roce, za poslední měsíc, týden?“

    Číst dále
  • Pro děti

    Matyldina otázka 6

    20. 5. 2023 /

    Milí školáci, je zde další otázka ovečky Matyldy. Věřím, že jste při mších svatých pro děti dávali pozor. Doplňte tedy názvy jednotlivých částí mše svaté. Své odpovědi posílejte na farní e-mail. V pátek 26. května 2023 při mši svaté vylosujeme vítěze.

    Číst dále
  • Duchovní slovo

    Velikonoční radost

    24. 4. 2023 /

    Text k zamyšlení u příležitosti 3. neděle velikonoční (Lk 24,13-35) | 23. dubna 2023

    Často si na Velikonoce přejeme „velikonoční radost“. Co to vlastně je? Velikonoční radost je radost z veliké noci, kdy slavíme Kristovo zmrtvýchvstání a obnovujeme své křestní propojení s ním a s celou jeho církví.

    Číst dále
  • Duchovní slovo

    Hloubka víry

    6. 10. 2022 /

    Text k zamyšlení u příležitosti 27. neděle v mezidobí (Lk 17,5-10) | 2. října 2022

    Začněme dnes u Kryštofa Kolumba. Na základě různých teorií dospěl k přesvědčení, že by se dalo do Indie doplout severní cestou. S nadějí, že by to mohlo jít, a vírou, že to dokáže, se vydal na moře. Plul několik týdnů a víra, že se to zdaří, se postupně rozplývala. Tajil námořníkům vzdálenost, kterou upluli, aby nepropadli opaku víry – naprostému zoufalství, že to nezvládnou a že už se nikdy nebudou moci vrátit. Podle latinského přísloví „Dum spiro, spero!“, „Dokud dýchám, doufám!“, vytrvale plul kupředu. A pak se objevil v moři kus dřeva, pak ptáci a nakonec ostrov. S každým znamením života víra Kryštofa i jeho posádky sílila, a nakonec je přivedla k objevení nového kontinentu.

    Číst dále