Text k zamyšlení u příležitosti 3. neděle velikonoční (Lk 24,35-48) | 14. dubna 2024
Když se v době velikonoční čtou úryvky popisující události po Ježíšově zmrtvýchvstání, můžeme si všimnout, že je evangelisté popisují různě. I s dětmi jsme si je museli nějak seřadit a uspořádat. My věřící to vnímáme tak, že se v informacích navzájem doplňují. Ale někteří lidé mohou vznést námitku: „Můžeme evangelistům věřit, když líčí velikonoční události každý jinak?“
Text k zamyšlení u příležitosti 2. neděle velikonoční (Jan 20,19-31) | 7. dubna 2024
Biblista Gerhard Kroll ve své knize Po stopách Ježíšových při výkladu velikonočních událostí vysvětluje, že Pán Ježíš nežádal od svých učedníků slepou víru ve zmrtvýchvstání, ale chtěl, aby zažili jeho fyzickou blízkost, aby ho mohli vidět, mluvit s ním, dotknout se ho. Stal se pro ně tím, po čem dnes mnozí touží – hmatatelným důkazem. O tom pak Ježíšovi učedníci s velkou rozhodností svědčili.
Text k zamyšlení u příležitosti 32. neděle v mezidobí (Lk 20,27-38) | 6. listopadu 2022
Na biblické hodině se rozjímalo nad dnešním úryvkem. Každý měl říct, nějaký krátký komentář k tomu, co ho v textu zaujalo. Jedna žena se zastavila u věty: „Kterému z nich bude žena náležet?“ A komentovala ho slovy: „Žádnému. Bude patřit jedině Bohu. Konečně se zbaví nadvlády mužů a získá svobodu a důstojnost.“
Text k zamyšlení u příležitosti 2. neděle velikonoční (Jan 20,19-31) | 24. dubna 2022
Někdy se na sportovním utkání podaří nečekaný obrat. A kamera si vybere fanouška, který je tím obratem nejvíce překvapen, a ukáže detail jeho nevěřícného výrazu všem lidem. Něco podobného se děje v dnešním evangeliu. Evangelista nám zoomuje na Tomáše. Ten sleduje naprosto nečekaný obrat, který nastal v zápase mezi lidmi a smrtí. Poprvé v dějinách se stalo, že někdo porazil smrt. A Tomáš tomu nemůže uvěřit. To, po čem nesmírně toužil, se stává skutečností tak úžasnou, že se nechce zklamat. Proto vyslovuje troufalou prosbu. Chce se toho zázraku dotknout. Nám tak prokazuje zvláštní službu. Protože i my se můžeme dotknout vzkříšeného Ježíše spolu s ním. Kdykoliv čteme tento příběh, můžeme s ním prožít úžasné vítězství života. A to bylo, je a bude v každé době velmi důležité.
Každý první pátek je oslavou velké Ježíšovy lásky k nám – je zasvěcen Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. V druhé polovině 17. století se Pán Ježíš zjevil sv. Markétě Marii Alacoque a předal jí poselství, které v našem životě víry může mnohé změnit. Každý, kdo k prvnímu pátku v měsíci přijme svátost smíření a v den samotný při mši svaté i svaté přijímání, bude zahrnut velkými Božími milostmi.
Text k zamyšlení u příležitosti 2. neděle velikonoční (Jan 20,19-31) | 11. dubna 2021
Během velikonočního oktávu navštívil klášterní kostel budhistický mnich. Usadil se a chtěl meditovat. Najednou se lidé začali modlit korunku k Božímu milosrdenství. Mnich chvíli poslouchal, jak pořád dokola opakují: „Pro jeho bolestné utrpení buď milosrdný k nám i k celému světu.“ Pak vstal, vyšel ven a hledal opata. Když ho k němu přivedli, zeptal se ho: „Jak můžete sloužit Bohu, kterého je potřeba tak zdlouhavě prosit o milosrdenství?“ Opat se zamyslel a začal vyprávět:
