Link 1
Link 2
Link 3
Link 4
  • Duchovní slovo

    Podivný zázrak

    15. 8. 2026 /

    Text k zamyšlení u příležitosti 19. neděle v mezidobí (Mt 14,22-33) | 9. srpna 2026

    Kardinál Špidlík v souvislosti s dnešním úryvkem evangelia vzpomíná kněze, který měl odpovědět na otázku: „Proč Ježíš dělá zázrak, při kterém se nikdo nenají, neuzdraví ani není osvobozen od zlého? Proč udělal zázrak, ze kterého nikdo nic neměl?“ Kněz se zamyslel a řekl: „Z Petrova neúspěšného chození po vodě neměl užitek jen jeden konkrétní člověk, ale mají z něho užitek všichni lidé, kteří se nad ním zamyslí. Ježíš ho nevykonal jen pro Petra a apoštoly, ale pro všechny, kdo žijí v neklidných časech a potřebují dodat odvahu a povzbuzení.“

    Číst dále
  • Duchovní slovo

    Láska Boží je láska trpělivá

    22. 7. 2026 /

    Text k zamyšlení u příležitosti 16. neděle v mezidobí (Mt 13,24-43) | 19. července 2026

    Dnešní evangelijní úryvek říká, že zlo ve světě a v našich životech rozsévá Boží nepřítel. Je těžké mu v tom zabránit a je potřeba se s tím nějak vyrovnat. A je zajímavé, že nás Ježíš nevede k ráznému boji, ve kterém bychom zlo svým úsilím vykořenili, ale ani k rezignaci. Vede nás k trpělivosti a odevzdanosti do Božích rukou.

    Číst dále
  • Duchovní slovo

    Moc Božího slova II

    18. 7. 2026 /

    Text k zamyšlení u příležitosti 15. neděle v mezidobí (Mt 13,1-23) | 12. července 2026

    Navštěvoval jsem jednoho člověka, který měl na mě vždy mnoho otázek. Když jsem ale začal na položenou otázku odpovídat, on kladl další. Kladl otázky, ale nečekal odpovědi. Ty si ostatně doplnil sám a po svém. Znáte to také, někdo se zeptá, jak se vám daří, ale už mluví o něčem jiném nebo s někým jiným. Ve skutečnosti ho nezajímá, jak se máte. Ve skutečnosti je myšlenkami někde jinde. A Pán Ježíš nás v dnešním evangeliu varuje právě před povrchním nasloucháním. A to nejen mezi lidmi, ale hlavně ve vztahu s Bohem.

    Číst dále
  • Duchovní slovo

    Moc Božího slova

    6. 7. 2026 /

    Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti sv. Cyrila a Metoděje (Lk 10,1-9) | 5. července 2026

    Když Ježíš vyslal dvaasedmdesát učedníků, vybavil je silou své pravdy a lásky, kterou měli zvěstovat. Tato síla je uchována v Písmu svatém. Proto i naši věrozvěstové usilovali o to, aby se jeho zvěst stala pro naše předky srozumitelná. A svůj překlad opatřili předzpěvem – Proglasem. Z něho si vyslechněme závěrečné verše.

    Číst dále
  • Duchovní slovo

    Poslaní

    4. 7. 2026 /

    Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti sv. Petra a Pavla, patronů naší farnosti (Mt 16,13-19) | 28. června 2026

    Pro dnešní den zaznělo výslovné přání, aby byla promluva krátká. A jelikož jsme se už připravili při páteční mši svaté, dovolte mi nyní jednu myšlenku.

    Číst dále
  • Duchovní slovo

    Království obdarovaných

    15. 6. 2026 /

    Text k zamyšlení u příležitosti 11. neděle velikonoční (Mt 9,36 – 10,8) | 14. června 2025

    Před dvěma týdny, jsme mohli díky Adélce prožít, jaké to je při křtu. Připomněli jsme si, že jsme se křtem stali kněžími, proroky a králi. Dnes to slyšíme v prvním čtení: „Budete mi královstvím kněží a svatým lidem.“ Společenství křesťanů – církev není diktatura, kde si někdo svévolně uzurpuje moc, ani demokracie, kde si lid (ne vždy moudře) vybere, kdo bude vládnout, ani anarchie, kde si každý dělá, co chce. Jak to tedy je? Je to království, kde králem je Ježíš Kristus. Tomu se všichni podřizujeme, protože věříme, že on nejlépe ví, co nám prospěje. A my ho máme jako vzor. Třeba tím, že se ptáme: „Co by udělal Ježíš v mé situaci?“ A podle toho se rozhodujeme. A kněz je služebník Boží. A takovým knězem jsme od křtu všichni. Kristu sloužíme, prohlubujeme s ním vztah, stáváme se svatým lidem.

    Číst dále
  • Duchovní slovo

    Vnitřně vyzdobeni

    11. 6. 2026 /

    Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti Těla a krve Páně (Jan 6,51-58) | 7. června 2026

    Jedním z předobrazů eucharistie ve Starém Zákoně je mana. Je velmi zajímavé, co o ní říká Talmud (něco jako židovský katechismus). Mana byla dána lidu jako zázračný pokrm od Boha. Chuť této many byla podle Talmudu závislá na tom, jaký byl člověk, který ji jedl. Pro spravedlivého byla sladkým chutným pokrmem, pro člověka hříšného mohla mít hořkou chuť. Tento příměr můžeme vztáhnout i na eucharistii. Ne tedy co do vnější chuti ani co do větší či menší přítomnosti Krista. Ta je stejná a neměnná. Jde ale o užitek, jaká nám může přinést. Záleží tedy na každém člověku, co s námi svaté přijímání udělá. Opět nemyslím vnější postoj svatého přijímání, ale naši vnitřní úctu, upřímnost a odhodlání. A také, jak Boží obdarování využiji v dalších krocích života. V odpuštění, usmíření… jak v nás rozmnoží úžas nad Božím darem a ochotu ještě více utvářet rodinu Božích dětí.

    Číst dále