Text k zamyšlení u příležitosti 6. neděle v mezidobí (Mt 5,17-37) | 15. února 2026
Víme, že Pán Ježíš hlásal radostnou zvěst nejrůznějšími způsoby. Jednak jednotlivcům mezi čtyřma očima, zde vzpomeňme například Nikodéma nebo samařskou ženu, pak v úzkém kruhu svých nejbližších spolupracovníků – apoštolů, v jejich domovech a jiných rodinách, například v Betánii u Marty, Marie a Lazara. A nakonec pro velká shromáždění. U břehu Genezaretského jezera nebo právě zde „na hoře“, kam nás už minulou neděli přivedl evangelista Matouš. A když nasloucháme jeho slovům na kterémkoli místě, je třeba si ho vždy propojit. Podobně by to mělo fungovat i ve farnosti. Je důležitá nejen promluva ve velkém kostelním shromáždění, ale také hlubší zamyšlení ve společenství nebo osobní rozhovor či setkání v rodinách. Pak budeme více rozumět sobě i Bohu.