• Duchovní slovo

    Bůh těší a zachraňuje

    9. 1. 2023 /

    Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti Narození Páně (Jan 1,1-18) | 25. prosince 2022

    Vánoce jsou svátky, na které se nejvíce těší děti. A my si z nich můžeme a máme vzít příklad. Pro každého člověka mají být Vánoce potěšením. Ale zatímco děti se těší většinou z dárků, které se objevují pod stromečkem, my se máme těšit z daru, který nám byl dán v betlémských jeslích. Z daru od samotného Boha. Z Ježíše Krista.

    Číst dále
  • Duchovní slovo

    Srdeční záležitost

    9. 1. 2023 /

    Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti Narození Páně (Lk 2,1-14) | 24. prosince 2022

    Prožíváme křesťanské Vánoce. A ty by měly být srdeční záležitosti. Co to znamená? Na to si můžeme odpovědět příběhem.

    Číst dále
  • Duchovní slovo

    Epifanie

    14. 1. 2022 /

    Text k zamyšlení u příležitosti svátku Křtu Páně (Lk 3,15-16.21-22) | 9. ledna 2022

    Když se řekne Epifanie, představíme si scénu příchodu a klanění mudrců. Epifanií však vyjadřujeme obecně příchod a zjevení Boha mezi lidmi. Až do konce 4. století se narození Páně, klanění pastýřů a mudrců, křest v Jordánu a dění na svatbě v Káni slavily 6. ledna v jednom obrovském svátku. A ten tedy shrnoval všechny události, kterými se Bůh dává poznat lidem. V 5. století se tyto slavnosti oddělily. Narození Páně se začalo slavit 25. prosince, klanění mudrců, křest a svatba v Káni zůstaly 6. ledna. Během staletí se situace ještě různě vyvíjela a v roce 1970 papež Pavel VI. přesunul oslavu Ježíšova křtu na neděli po slavnosti Zjevení Páně, tedy na neděli po 6. lednu.

    Číst dále
  • Duchovní slovo

    Poznávat, radovat se a svědčit

    6. 1. 2022 /

    Text k zamyšlení u příležitosti 2. neděle po Narození Páně (Jan 1,1-14) | 2. ledna 2022

    Opět slyšíme prolog Janova evangelia. Ten se dříve četl na konci každé mše svaté, tak nebude problém jej nyní vyslechnout dvakrát po sobě. Úryvek končí slovy: „Viděli jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.“ To je svědectví evangelisty Jana a jeho přátel, se kterými prožil život s Kristem. Když psal Jan tato slova, byl již stařec pokročilého věku a věděl, že se blíží jeho poslední pozemská hodina. Ale jeho duši nesvíral strach ze smrti. Naopak, těšil se na setkání s Kristem na věčnosti. Poté, co viděl a zažil Kristovu slávu pozemskou, těšil se na jeho slávu nebeskou. Kdo spojí svůj život s Kristem na zemi, těší se na jeho pokračování ve věčnosti.

    Číst dále