Text k zamyšlení u příležitosti 2. neděle postní (Mk 9,2-10) | 25. února 2024
V jednom kostele je velmi realisticky zobrazený umučený ukřižovaný Ježíš. V životní velikosti, s mnoha ranami a smutným pohledem shlíží z kříže. Beze slov promlouvá k srdci každého, kdo se na něho podívá. Jednoho dne přišla za knězem z toho kostela paní učitelka s prosbou: „Pane faráři víte, chceme jít s dětmi na prohlídku chrámu, ale pohled na ten váš kříž malé děti děsí a ty větší znervózňuje. Mohl byste ho prosím vás na chvíli někam schovat nebo ho zakrýt?“ Kněz byl překvapený, ale hned nabídl řešení: „Nebojte se paní učitelko. Já tam půjdu s vámi a pokud se děti rozruší, tak je uklidním.“ „A jak?“ ptala se paní učitelka. „Vysvětlím jim, že tím, co na kříži vidí, to neskončilo.“