Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti sv. Petra a Pavla (Mt 16,13-19) | 29. června 2025
Ke dnešní slavnosti si můžeme říct tři takové myšlenky.
-
-
Všichni jsme na palubě
Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti Těla a krve Páně s oslavou 25 let kněžství (Lk 9,11b-17) | 22. června 2025
Jsou promluvy, které člověk chystá den nebo několik dní dopředu, ale pak jsou ty, nad kterými přemýšlí v řádu měsíců. A tak jsem se výhledem na toto kněžské výročí zamýšlel nad životem komunity, kterou nazýváme farnost.
-
Bůh není sólista
Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti Nejsvětější Trojice (Jan 16,12-15) | 15. června 2025
Dnes je slavnost Nejsvětější Trojice. Nauka o Nejsvětější Trojici patří mezi nejnáročnější teologická témata. Když se na to zeptáte teologa, patrně vzpomene pojem perichoreze neboli circumincessio čili cyklický pohyb, reciprocitu a vzájemné prolínání. To vše se používá k vyjádření tajemství Trojjediného Boha a jeho jednoty ve třech osobách.
-
Duch, který působí
Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti Seslání Ducha Svatého (Jan 14,15-16.23b-26) | 8. června 2025
Červená barva – barva Ducha Svatého. Historicky je červená barva prostě „barva“. Barva nejdůležitější, první. Stojí vedle nebarvy, což je bílá. První staletí církve znají jen bílou liturgickou barvu. Ta je symbolem světla, toho, z čeho jsme vzešli. Červená byla nejprve považována za barvu „těch bohatých“, což byli většinou nepřátelé církve. Až krev mučedníků a edikt milánský způsobili, že byla červená barva rehabilitována. Byly tedy dvě liturgické barvy. Bílá – barva světla a radosti a červená – uvádí do pohybu, má v sobě aktivismus, emoce, je barvou ohně – Ducha Svatého, ale je také barvou smutku (viz pohřeb papeže).
-
Chci, aby byli se mnou
Text k zamyšlení u příležitosti 7. neděle velikonoční (Jan 17,20-26) | 1. června 2025
Víte, kde zazněla slova dnešního evangelia? Ve večeřadle, při poslední večeři. Je krásné, že nás při dnešní slavnosti zvou liturgické texty právě sem. Ježíš vysvětluje svým učedníkům mnoho věcí. A na závěr, těsně před odchodem do Getsemanské zahrady, pronáší modlitbu k Otci. V ní mimo jiné zaznívá krásná věta, přání, touha: „Otče, chci, aby tam, kde jsem já, byli se mnou i ti, které jsi mi dal, aby viděli mou slávu, kterou jsi mi dal…“ Chce, abychom byli s ním.
-
Láska je mocný lék
Text k zamyšlení u příležitosti 6. neděle velikonoční (Jan 14,23-29) | 25. května 2025
Dnešní evangelijní úryvek navazuje na téma minulé neděle. Tam zazněla Ježíšova výzva „Milujte se navzájem, jako jsem já miloval vás.“ Abychom si připomněli, proč je Boží láska pro nás a pro svět tak důležitá, řekněme si příběh.
-
Nové přikázání
Text k zamyšlení u příležitosti 5. neděle velikonoční (Jan 13,31-35) | 18. května 2025
„Milujete se navzájem,“ říká Pán Ježíš. Není těžké milovat, když máme kolem sebe přátele. Ale co když jsou kolem lidé, se kterými si tak úplně nerozumíme. To se pak ptáme: „Bože, jak mám milovat člověka, který mi působí soužení?“ Pomozme si příběhem.
-
Odpuštění a láska
Text k zamyšlení u příležitosti 3. neděle velikonoční (Jan 21,1-19) | 4. května 2025
Událost dnešního evangelia je velmi silná. Jedná se o jedno ze setkání se Zmrtvýchvstalým. Jde o nenápadný vstup Ježíše do života učedníků, o výzvu a urovnání vztahu se Šimonem Petrem. Ježíš jim neříká, co dělají špatně, ani jim nevyčítá, že toho dělají málo. Jen je něžně pozve, aby svůj život žili s ním, v jeho blízkosti. Pak vyzve Šimona, aby přijal odpuštění a vyznal svou lásku. Zve je k následování a obnovení vztahu s ním. Stejně jsme zváni i my, abychom přijali odpuštění a vyznali mu svou lásku. Jak to udělat? Odpovězme si příběhem.
-
Odkaz papežů
Text k zamyšlení u příležitosti 2. neděle velikonoční (Jan 20,19-31) | 27. dubna 2025
Dnes je neděle Božího milosrdenství, včera jsme se rozloučili s papežem Františkem, a tak bych chtěl věnovat krátkou vzpomínku posledním třem papežům a jejich odchodům na věčnost, které v sobě nesou zajímavou symboliku.
-
Psal prstem na zem
Text k zamyšlení u příležitosti 5. neděle postní (Jan 8,1-11) | 6. dubna 2025
Už malé děti se učí, že se nemá žalovat. Hebrejsky se žalobce řekne satan. V latině se říká diabolos – ďábel. Toto slovo má i význam rozvraceč. A to všechno sedí na zákoníky a farizeje. Přichází, aby žalovali, rozvraceli, působili utrpení a bolest. Nehledají spravedlnost, chtějí Ježíše přivést do úzkých (jak říká Písmo). Svým jednáním chtějí ublížit. Proto je jejich jednání ďábelské.
