Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti sv. Cyrila a Metoděje (Lk 10,1-9) | 5. července 2026
Když Ježíš vyslal dvaasedmdesát učedníků, vybavil je silou své pravdy a lásky, kterou měli zvěstovat. Tato síla je uchována v Písmu svatém. Proto i naši věrozvěstové usilovali o to, aby se jeho zvěst stala pro naše předky srozumitelná. A svůj překlad opatřili předzpěvem – Proglasem. Z něho si vyslechněme závěrečné verše.
„Nahé jsou všechny národy bez knih a nemohou zápolit beze zbraně s protivníkem našich duší. Nuže národové, kteří nemáte rádi nepřítele a jste odhodláni mocně s ním zápolit, otevřte dokořán dveře rozumu, když přijali jste nyní zbraň tvrdou, kterou kovají knihy Páně, hlavu ďáblovu mocně potírající. Neboť kdo přijmou knihy ty – Moudrost Kristus v nich mluví a duše vaše posiluje –, ti kdo jejich slova zvěstují, schopni budou porazit nepřítele, vítězství dobré Bohu přinesou, těla hnilobnému rozkladu uniknou, těla, jehož život je jak ve snu. Nebudou padat, ale pevně stát, neb se ukázali vůči Bohu chrabrými vojíny, stanou na pravici Božího trůnu, až přijde ohněm soudit národy, a věčně radovat se budou s anděly, ustavičně slavíce Boha milostivého písněmi ze svatých knih, stále opěvajíce Boha k lidem milosrdného. Jemu náleží všeliká sláva, čest a chvála, Božímu Synu vždycky s Otcem i Duchem svatým na věky věků od všeho tvorstva. Amen.“
Svatí Cyril a Metoděj nám již v devátém století předkládají Písmo a vidí v něm zásadní zbraň pro duchovní život. O moci Písma vypráví i příběhy ze staré slovanské knihy Ruský poutník. Ta byla nalezena o tisíc let později v klášteře na hoře Athos. V jednom příběhu popisuje voják, jak byl osvobozen ze závislosti na alkoholu. Mnich mu přikázal, aby pokaždé, když dostane chuť na vodku, začal číst z Písma a vytrval, dokud chuť nepřejde. Voják poslechne a po čase je ze své závislosti zcela uzdraven. V jiném příběhu potkal muž neznámého člověka, se kterým se rychle spřátelil. Ale toto přátelství nevedlo k ničemu dobrému. Jednoho dne ten neznámý člověk muže navštívil, aby ho pozval na večírek plný neřestí. Muž ho přijal do pokoje, kde bylo položeno evangelium. Když ho neznámý spatřil, hned chtěl z místnosti odejít. Domácímu to přišlo legrační. „Snad by ses nebál knihy,“ řekl a vzal evangelium a lehce jím poklepal na neznámého člověka. V tu chvíli neznámý zmizel a domácí se vyděsil. Pochopil, že se setkal tváří tvář s démonem. Ale také poznal moc Božího slova a už se od něho nikdy neodloučil, ale nosil ho při sobě a četl každý den.
Minulou neděli jsme společně otevřeli prázdninovou misii v našich rodinách a na našich cestách. Dnes si můžeme uvědomit, jak mocnou zbraní v našem poslání je Boží pravda a láska, kterou objevujeme a přijímáme při četbě Písma. Mějme ho vždy nablízku, cestovní vydání evangelií jako součást cestovních zavazadel. A buďme vděční za dar, o kterém v Proglasu čteme: „Dar ten je zajisté od Boha daný… dar duším nikdy se nekazící, těm duším, které jej přijmou.“ Kéž jsme těmi, kteří ho přijali a žijí s ním svůj každodenní život.
