Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti Narození Páně (Lk 2,1-14) | 25. prosince 2025
Narodil se Spasitel světa. Dnes slavíme, že Ježíš přišel, aby zachránil náš svět.
Žijeme v době, která řeší nejrůznější krize. Politické, ekonomické, klimatickou, krize identity, vztahů, morálky. Války, které se dřív odehrávaly ve vzdálených krajích se nebezpečně přiblížily k našim hranicím. A ruku v ruce s těmito problémy jde i krize víry. Ta má nejrůznější podoby, z nichž jedna způsobuje, že lidé zavírají Bohu dveře svých domovů. Ale dnešní den nám připomíná, že, i když my opouštíme Boha, Bůh neopouští nás.
Dopřejme si čtyři inspirace dnešního evangelia.
Stává se člověkem, protože chce člověka zachránit skrze člověka. Každého z nás volá ke spolupráci, aby na světě bylo lépe. Volá nás, abychom přijali Krista do domu svého srdce. S jeho pomocí zase začali naslouchat svému svědomí a žili podle něho. Chce, abychom – i když se to zdá jako přežitek – přestali lhát, krást, podvádět, urážet se a navzájem se zraňovat. Chce, abychom se nechali uchvátit jeho láskou a začali se milovat a odpouštět si.
Přichází jako malé, zranitelné dítě. Ukazuje nám, že když se v životě vydáme cestou pokory a skromnosti, staneme se malými a slabými, budeme zranitelní jako Ježíš v jeslích, ale nezůstaneme bez pomoci. Příběhem svaté rodiny nám říká: „Já tě budu hájit, já se o tebe budu starat, já tě zachráním. Vlož svůj život do mých rukou.“
Betlémská scéna nám ukazuje, že nikdy nejsme sami, patříme do rodiny Božích dětí. A tak, jako se příbuzní poznají podle stejného příjmení, nás všechny spojuje příjmení „křesťan“. Křesťan – ten, který dal své srdce Kristu a žije ve spojení s Bohem a všemi nebeskými zástupy. To není nic malého.
Závěr evangelia hovoří o zástupech, které chválí Boha. Narození Krista nás vede k radosti. Radost se rodí z vděčnosti za Boží péči, kterou si uvědomujeme. Umějme se radovat ze všeho, co máme. Jedna paní byla smutná, že pod stromečkem nenašla nové boty. Mrzelo ji to, ale jen do chvíle, než před domem potkala člověka na vozíku. V tu chvíli si uvědomila, že má být vděčná za všechno, co má. A u nás křesťanů se ke všemu přidává i vděčnost a radost z toho, co narozením Krista začalo, co je nám nadosah. Za vše, co nám připravil v nebeském domově, za to, že už tam nyní máme trvalé bydliště a že Bůh v nás má zalíbení. Kéž dnes obnovíme i své zalíbení v něm.
