Text k zamyšlení u příležitosti 14. neděle v mezidobí (Mt 11,25-30) | 9. července 2023
Rád bych navázal na prázdninové téma minulé neděle a pokračoval v tom, co nám nabízí Boží slovo. I dnešní texty nás vedou k odpočinku.
Než k němu přistoupíme, slyšíme Ježíše velebit Otce, že se dal poznat maličkým a skryl se před chytrými. To s námi Bůh hraje na schovávanou? On se chce dát poznat. Ale vede nás k citlivosti a vnímavosti. Abychom ho objevili tehdy, kdy je nám to k užitku, když jsme vnímaví, kdy jsem na něho citlivý a chci ho poznat. Kdo je ten maličký? Maličký jsem tehdy, když jsem sám sebou. Ne ale ve smyslu reklamních sloganů. Takto maličké jsou třeba děti. Vědí, že jsou v péči rodičů, neřeší, jak se mají tvářit, jak vypadají před ostatními. Jako dospělí řešíme, jak se oblečeme, co si o nás kdo myslí. Maličký toto všechno dává stranou a je vnímavý na to, co mu chce Bůh. Je naladěn na frekvenci, kde ho může více objevit.
Dále slyšíme o pozvání k odpočinku. Už děti v náboženství se učí, že člověk je trojrozměrný. Má tři roviny: fyzickou, psychickou a duchovní. V těchto rovinách žije, tyto má rozvíjet a v nich má i odpočívat. Už jsme tady o to mluvili. Dnes si ale více rozeberme jednotlivé roviny.
Fyzický odpočinek je odpočinek těla. Je v něm zahrnut dostatečný spánek, činnost, která nás zbaví únavy. Nemusí ale znamenat dovolenou na kanapi, člověk nemusí být rozprostřený na pláži u moře. Zvláště pro toho, kdo pracuje někde v kanceláři, může být fyzickým odpočinkem právě určitá forma pohybu či námahy. Pak ale hrozí, že přijedeme z dovolené a potřebovali bychom druhou, abychom se dali dohromady.
Druhou rovinou odpočinku je sycení našeho ducha. Můžeme si přečíst hezkou knihu, nechat se obklopit krásou, žasnout na výtvarným či architektonickým uměním. Povznést se krásným koncertem nebo si vyhradit čas na poslech kvalitní hudby. Ne jako podkres k práci, ale aktivně se nechat unést…
Třetí rovina je rovinou duše. Někdy si říkáme, když mám dovolenou, dám si pauzu i od „kostela“. Aspoň mi to bude vzácnější. Ale Ježíš nás vybízí, abychom nezapomněli odpočívat u něho. A že to je právě ten odpočinek, který nám nikdo jiný nemůže dát. Ať vstoupíme na chvíli do ticha, prožijeme dobře mši svatou, vybereme si duchovní obnovu, večer chval, přednášku, pořad či knihu. To všechno jsou střípky odpočinku třetí lidské roviny.
Kéž jsou tyto týdny příležitostí ke znovusebrání se a odpočinutí pro období další. Kéž můžeme spolu se žalmistou Bohu děkovat: Děkuji ti Hospodine, že jsi věrný ve všech svých slibech, i když já jsem ti nevěrný. Děkuji ti, že jsi svatý ve všech svých činech, i když se ti tolikrát ve svých skutcích vzdaluji. Děkuji ti Hospodine, že mě podpíráš, když klesám a padám. Děkuji ti, že mě pozvedáš v mé sklíčenosti. Děkuji ti, že mě miluješ, a prosím, dej ať to skrze působení tvého Ducha zakouším a v jeho síle se nechám tvou láskou povznést k životu s tebou. Amen.
