Duchovní slovo

Jediné, co vím

Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti Narození Páně (Lk 2,1-14) | 24. prosince 2021

K symbolům dnešní noci bych rád přidal ještě jeden – příběh, který nám pomůže více vstoupit do podstaty betlémské události.

Před více jak dvěma tisíci lety, za vlády císaře Augusta, se připravovala na narození svého děťátka dívka, která měla krásné jméno – Miriam. To jméno znamená „Bohem milovaná.“ A jak už to tak bývá, jako správná nastávající maminka si se svým děťátkem povídala, zpívala mu a modlila se za něj. A její děťátko si povídalo s ní. Když už se blížil čas narození, ozval se jeho tichý hlas: „Maminko, když se narodím, kde budeme bydlet?“ Miriam byla právě na dlouhé cestě do Betléma, a tak svému děťátku řekla: „Nevím, můj milý, nevím.“ Tu se ozvalo děťátko podruhé: „Maminko, a budeš mít co jíst, abys i mě mohla nasytit?“ Miriam se podívala do šátku, kde byl poslední kousek chleba, a odpověděla: „Nevím, můj maličký, nevím.“ Děťátko chvíli odpočívalo, a pak se ozvalo s další otázkou: „Maminko, a budeš mě mít do čeho obléct?“ Miriam si k sobě přivinula jediný plášť, který měla na cestu, a zašeptala: „Nevím, můj chlapečku, to nevím.“ Na to se děťátko jemně pohnulo a přišla další otázka: „A budu mít nějaké hračky?“ Miriam se usmála: „Nevím, můj drahý, nevím.“ Dítě se na chvíli odmlčelo, a pak se zeptalo: „Maminko, nemáš strach?“ Miriam se podívala na hvězdami posetou oblohu a řekla: „Nemám, můj milovaný, nemám strach, protože věřím, že se o nás Bůh postará. Vždyť jsme oba jeho.“ Na chvíli se zdálo, že děťátko spokojeně usnulo, ale pak přišla na dlouhou dobu poslední otázka: „Maminko, a bude nás mít na světě někdo rád?“ Miriam se podívala po krajině ozářené měsíčním svitem, spatřila údolí i kopce, samoty, vesnice i města a pravila: „To záleží na tom, koho potkáme. Lidé v zajetí zla se nás budou stranit a bát, ale lidé dobré vůle nás budou milovat.“

Panna Maria neměla nic, žádné jistoty, jen pevnou víru v Boha a niterný vztah s Ježíšem. My máme v podstatě všechno, jen ta pevná víra a niterný vztah s Ježíšem nám někdy schází. A dnešní noc je pozváním, aby se to změnilo. Je pozváním ke znovuzrození našeho vztahu s Bohem, který přijal naše lidství. Bůh nám říká: „Mám tě rád, a proto se ti vydávám do rukou jako malé, bezbranné dítě. Probuď v sobě dobrou vůli, přijmi mě a do tvého života vstoupí víra, naděje, láska, přijde spása – otevře se ti cesta k nebi.“ Pojďme na tuto nabídku odpovědět: „Pane, přijímám, celým svým srdcem tě přijímám. Amen.“

Leave a Reply

Your email address will not be published.