Text k zamyšlení u příležitosti 7. neděle v mezidobí (Lk 6,27-38) | 20. února 2022
První výzvu Božího slova jsme mohli postřehnout na začátku evangelijního úryvku: „Vám, kteří posloucháte, říkám…“ Aby k nám mohl Bůh promluvit, musíme naslouchat. Často totiž neposloucháme. Neumíme naslouchat. Jsme plní vjemů a Boží slovo nemá šanci.
Hlavní výzva, tedy milovat nepřátele, je často chápána jako nějaký křesťanský bonus pro ty „svaté“. Ano, jsme slabí, přesto nám ale Pán Ježíš svěřuje tento důležitý rozměr křesťanského postoje. Mít nepřátele je běžný důsledek našich životů. A my s tím musíme žít. Hledat ten správný postoj, modlit se za ně, nedovolit vítězit zlosti, hněvu či mstě.
Na jednom křesťanském setkání měli účastníci vybrat biblické úryvky, které hovoří o manželství. Zatímco mladí lidé vybrali různá čtení o kráse lásky, starší manželé přišli s dnešním Lukášovým textem. To nám ukazuje, co považují za důležité. Vycházejí z životní praxe. Toto nepřátelství se nevyhýbá ani vlastní rodině. Co tedy dělat, abychom tuto Ježíšovu výzvu posunuli k uskutečnění?
Ještě dříve, než dostáváme tyto úkoly, ukazuje nám Ježíš, jak Bůh jedná s námi. I my se stáváme vůči němu agresory, ale on se nemstí. Ukazuje lásku až do krajnosti. A to nám může dát odvahu ho následovat.
Pak tady máme krásný úryvek prvního čtení. Král Saul žárlí na Davida a chce ho zabít. Pronásleduje ho a David se musí bránit. Při tom se mu naskytne příležitost Saula zabít. Ale on ji nevyužije. Jeho jednání spolu s evangeliem můžeme shrnout do sedmi bodů, které nám s láskou k nepřátelům mohou pomoci.
Nenaslouchejme pomluvám, tak jako se David nenechal ovlivnit radami nabádajícími ke zlému.
Nedovolme hněvu, aby nás ovládl. Ve hněvu nedokážeme přemýšlet, neděláme spoustu chyb, nevnímáme okolnosti reálně.
Tak jako David, vnímejme zranitelnost člověka, který nám ubližuje. Proč takto jedná, co ho k tomu vede, čeho se vlastně bojí?
Za všech okolností se snažme v druhém vidět bratra, sestru. Boží obraz v nich.
Neoplácejme zlo zlem, nerozmnožujme zlo, ale láskou zastavme nikdy nekončící tok odplaty.
Při všem buďme upřímní sami k sobě. Když vidíme zlo u těch druhých, nezapomeňme, že my sami jsme hříšníci. A možná i naše vlastní jednání zapříčinilo závist, žárlivost či hněv druhého.
Poslední bod je společným jmenovatelem všeho. Není to v lidských silách. Ale v Božích ano. O vše usilujme jen s Boží pomocí.
Kéž se nám to daří.
