Link 1
Link 2
Link 3
Link 4
  • Duchovní slovo

    Živé slovo

    29. 1. 2022 /

    Text k zamyšlení u příležitosti 3. neděle v mezidobí (Lk 1,1-4;4,14-21) | 23. ledna 2022

    Právě jsme slyšeli dva úryvky z Lukášova evangelia. Oba jsou pro nás důležité. Ten první je úplný začátek evangelia, kterému po celý tento liturgický rok budeme naslouchat. A proto je důležité si říct, proč vlastně máme Lukášovo evangelium. Z jeho slov je zřejmé, že už nějaká evangelia naspaná jsou, tak proč píše další? Chce být lepší než Marek nebo přetáhnout posluchače na svou stranu? Vůbec ne. Chce podat osobní svědectví. To je adresováno jistému Theofilovi, což nemusí být jeden konkrétní člověk, ale konkrétní posluchači jeho vyprávění. Theofil v překladu znamená „ten, který má rád Boha“. A každému takovému chce Lukáš předat svědectví o Kristu. Jedná se o spolupráci s Bohem. Bůh použil Lukášovo rozhodnutí, námahu i umění, aby nám toto slovo předal. A podobně spolupracuje s dalšími autory, aby se nám mohl dát poznat, aby mohl vzniknout tento komunikační most mezi Bohem a člověkem.

    Číst dále
  • Duchovní slovo

    Nádoby s vínem

    21. 1. 2022 /

    Text k zamyšlení u příležitosti 2. neděle v mezidobí (Jan 2,1-11) | 16. ledna 2022

    Proměnění vody ve víno je první Ježíšův zázrak, o kterém hovoří Janovo evangelium. Jeho okolnosti jsou velmi překvapivé. Nádoby určené k předepsanému (tzn. přikázanému) očišťování změní v zásobníky na víno. Svatebčané se nemají kde obřadně umýt, nemohou plnit předpisy Zákona, zato mají šest set litrů opojného nápoje. Proč to Ježíš dělá? Co tím zamýšlí?

    Číst dále
  • Duchovní slovo

    Epifanie

    14. 1. 2022 /

    Text k zamyšlení u příležitosti svátku Křtu Páně (Lk 3,15-16.21-22) | 9. ledna 2022

    Když se řekne Epifanie, představíme si scénu příchodu a klanění mudrců. Epifanií však vyjadřujeme obecně příchod a zjevení Boha mezi lidmi. Až do konce 4. století se narození Páně, klanění pastýřů a mudrců, křest v Jordánu a dění na svatbě v Káni slavily 6. ledna v jednom obrovském svátku. A ten tedy shrnoval všechny události, kterými se Bůh dává poznat lidem. V 5. století se tyto slavnosti oddělily. Narození Páně se začalo slavit 25. prosince, klanění mudrců, křest a svatba v Káni zůstaly 6. ledna. Během staletí se situace ještě různě vyvíjela a v roce 1970 papež Pavel VI. přesunul oslavu Ježíšova křtu na neděli po slavnosti Zjevení Páně, tedy na neděli po 6. lednu.

    Číst dále