Duchovní slovo

Podívejte na tu chudou vdovu

Text k zamyšlení u příležitosti 32. neděle v mezidobí (Mk 12,38-44) | 7. listopadu 2021

Mnoho lidí využívá tzv. sociální sítě – Facebook nebo Instagram, aby mohli druhým ukázat, co je právě tam, kde se nacházejí, nejvíce zaujalo. A pokud člověk nešíří jen fotky sebe sama, a nabídne něco pro povzbuzení či poučení, mohou být i tato média obohacením. Nebo dokonce evangelizačním nástrojem.

Úctyhodná základna takových podnětů je například ve Svaté zemi, v Jeruzalémě, třeba na chrámové hoře. A Pán Ježíš v dnešním evangeliu nám může svým způsobem připomínat takového návštěvníka. Zastaví se, dívá se, a pak upozorňuje na obraz, který ho zaujal. Chudá vdova hází do pokladnice dvě drobné mince. Ježíš na tento výjev upozorní a sdílí ho s námi. A díky tomu ho máme už dva tisíce let před očima. Proč ho ta žena zaujala tak, že nám na ni zanechal v „Biblegramu“ trvalou památku?

Do Jeruzalemského chrámu chodili lidé hlavně ze dvou důvodů. Tím prvním bylo přinášení obětí a tím druhým vzdělávání ve víře. Placení chrámové daně bylo formou oběti, a ti, kdo dávali nejvíc, byli v očích lidu považováni za nejzbožnější. Vedle nich pak byli v chrámě uctíváni velekněží a učitelé, kteří vynikali moudrostí a znalostí Zákona. Byly to jakési celebrity hodné obdivu.

Až do chvíle, kdy přichází Ježíšupozorňuje, že pro něho není důležité, kolik se dává, ale jak se dává. A poukazujena chudou vdovu, která dává nejen ze svého nedostatku, ale také ze srdce plného víry a lásky k Bohu. Stává se tak jednou provždy protipólem všech, kdo sice dávají více, ale s těžkým srdcem.

Nyní se celebritou nejen mezi boháči, ale také mezi rabíny (učiteli, kteří v chrámě vzdělávali lid) stává chudá vdova. I když nikoho nepoučuje a nepřesvědčuje pádnými argumenty, stává se výjimečnou učitelkou, protože káže svým vlastním ryzím příkladem. Její nepatrný dobrý skutek vykonaný z víry a z lásky k Bohu má větší cenu, než velkolepé ostentativní skutky vykonané z povinnosti či pro světskou slávu a chválu.

Obraz chudé vdovy u chrámové pokladnice má v dnešní době mnoho různých variací. Na jejím místě si můžeme představit mladou ženu, která přijde unavená z práce a z posledních sil vaří doma večeři. Můžeme si představit otce, který také přijde utahaný a z posledních sil pomáhá dětem s úkoly. Rodiče, kteří se jdou po práci duchovně nadechnout na mši svatou. Rodiče, kterým se sice zavírají oči, ale ještě se s dětmi pomodlí a dají jim své požehnání. Nebo starého člověka upoutaného na lůžko, který se z posledních sil modlí růženec za obrácení a spásu svých dětí a přátel. To jsou hrdinové, které může svět považovat za blázny, ale v Ježíšových očích jsou velicí a krásní. Svým příkladem vyučují oběti a lásce k Bohu a k bližnímu. Kéž bychom se k nim často přidávali i my.

Leave a Reply

Your email address will not be published.