Text k zamyšlení u příležitosti 3. neděle adventní (Mt 11,2-11) | 14. prosince 2025
Vstupní antifona dnešní neděle, ale nejen ta, určuje název a charakter tohoto dne. Měla by to být neděle radostná. Jak to uchopit, jde si jen tak radost naordinovat? Co když zrovna prožíváme něco těžkého? Radost dnešní neděle není na povel. Jde o radost, která je darem Božím, která je hlubokým prožitkem i v situacích neradostných, v naší vyprahlosti, únavě, v pochybnostech nebo strachu.
Podívejme se tedy na dvě cesty k této hluboké radosti.
V jednom domově důchodců byla stará žena, která se rozzářila pokaždé, když za ní přišel kněz. „Vítám vás pane faráři, to je úžasné, že jste přišel, že jste si na mě, starou osobu, udělal čas. Jakou já mám radost!“ říkala. Kněze to milé přivítání vždycky potěšilo. Jednou to slyšela nějaká ošetřovatelka, která tam pracovala, a řekla mu: „Moc se z toho neradujte, to ona tak vítá každého člověka, který sem přijde v černém.“ Kněz se nad tím zamyslel a odpověděl jí: „To je dobře, že vítá s radostí každého, kdo vypadá jako kněz. Protože pro ni je kněz symbolem Krista. A z Kristovy návštěvy se ta paní raduje. Kéž by se všichni lidé dokázali radovat z každého člověka, který jim připomíná Boha.“
Adventní radost tedy může být radost, kterou prožíváme z Krista, který nám přináší spásu. Potažmo radost z každého, kdo nám Ježíše jakýmkoli způsobem přiblíží a připomene.
Druhé zamyšlení nám přináší ta situace kolem Jana Křtitele. To, co slyší o Ježíšovi, mu nedává smysl. Jeho představa o Mesiáši je jiná, než jak se mu podle dostupných zpráv jeví. Není takový, jak si ho vykreslil a na jakého připravoval lid. A teď ke všemu pro něho trpí ve vězení. A proto posílá své učedníky se vzkazem: „Ty jsi ten, který má přijít, anebo máme čekat jiného?“ A Ježíš posílá svou krásnou odpověď, ve které nejen narovnává Janovy představy, ale také nabízí několik inspirací pro naše napodobování.
V jedné internetem putující moudrosti je vykreslena situace, kdy se malá holčička ptá svého dědečka: „Čím mám být, až budu velká?“ A ten jí na to odpoví: „Staň se dobrým člověkem. Tam je hodně možností a malá konkurence.“ A tím můžeme uvést celou tu Ježíšovu inspiraci. Nezůstat jen u slov, ale konat dobro. Nechat si očistit svůj duchovní zrak a uzdravit z malomocenství hříchu. Nebýt hluchý k jeho slovům (Písmo, výuka u dětí, katecheze u dospělých), ale slyšet ho, porozumět a přijmout. A pak vstát a hlásat radostnou zvěst chudým, tedy těm, kteří jsou ochuzeni o toto poznání. A když se nám podaří rozdělit o duchovní bohatství toho, co jsme s Ježíšem prožili, objevíme také pravou a hlubokou radost z Boha. To nám všem o této radostné neděli přeji.
