Text k zamyšlení u příležitosti 4. neděle postní (Jan 9,1-41) | 15. března 2026
Dnešní evangelijní úryvek nám přináší mnoho myšlenek. A jedna z nich nám říká, že jsou lidé slepí a jsou lidé zaslepení. Slepého je možné někdy uzdravit pomocí lékařského zákroku, ale se zaslepeností je problém. Vidíme, že i pro Ježíše je snadnější uzdravit lidskou slepotu než lidskou zaslepenost, lidskou nemoc než lidský postoj. Zatímco slepý od narození spolupracuje a dělá co mu Ježíš radí, Ježíšovi odpůrci se staví proti němu, a i když vidí zjevný zázrak, ve své zaslepenosti ho nepřijmou. Ježíš přichází pomoci všem lidem, ale některým pomoci nejde, protože nechtějí.
Tento příběh nás vybízí, abychom se ptali sami sebe: Kde se nacházím já? Komu z evangelia se podobám? Vidím Ježíšovy zázraky, které se kolem mě dějí? Přijímám je a živím jimi svoji víru?Anebo odmítám vidět Boží moc, která se projevuje kolem mě, nebo dokonce přímo v mém životě?
Ježíš je Immanuel – Bůh s námi. Každý den se díky němu děje něco, za co můžeme Boha velebit a chválit, co nám dává důvod přijít na mši svatou a klanět se zde Mesiáši. Mše svatá je mimo jiné eucharistie – díkuvzdání za všechno, co nám Bůh dává. V pátek jsme se inspirovali sv. Františkem, jeho vztahem k eucharistii. Kéž bychom tak jako on viděli, co se tady, kousek od našeho obydlí, odehrává. Kéž bychom dokázali podobně žasnout a radovat se z toho.
Naše radost z toho, že vidíme Boží skutky, je důležitá. Žijeme v době, kdy lidé neznají pravého Boha, ale touží po něm. S osmáky a deváťáky jsme vzpomínali častou deformaci představy o Bohu. Kdy lidé říkají: „Já věřím, že nad námi něco je.“ Hledají, co je přesahuje, ale bez osobního vztahu, mimo křesťanství. Vrací se k různým přírodním nebo východním náboženstvím. Kristus je pro ně nepřijatelný a věřit v něho považují za klišé.
Někdy za to můžeme i my sami. Často tehdy, když nežijeme svůj vztah s Kristem naplno. Vlažný, formální křesťan působí často jako antiapoštol. Je důležité si pořád připomínat, že být křesťanem znamená být ikonou, obrazem Ježíše Krista v dnešní době. Ježíš chce skrze nás zjevovat světu Boží velikost a slávu. My všichni pokřtění, jako církev, máme být živou sítí, ve které miliarda věřících sdílí svoje zážitky s Kristem a podává o něm svědectví.
Dnešní evangelium nás vede k tomu, abychom si odpověděli na otázky: Proč jsem křesťan? Co mi víra v Ježíše Krista přináší? Vybízí nás: Ukaž to druhým lidem! Nenech se při tom odradit pohrdáním, posměchem a nepřijetím svého okolí. Nestyď se za svoji víru, ale vyznávej ji jako ten uzdravený. Měj radost ze všeho, co Ježíš dělá ve tvém životě a vydávej o tom svědectví.
