Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti Seslání Ducha Svatého (Jan 20,19-23) | 19. dubna 2024
Dnešní promluvu začneme pohádkovým příběhem (pro dospělé).
Bylo jednou jedno království, ve kterém žil král, kterému nebylo úplně dobře. A tak hledal způsob, jak by se mohl uzdravit a stát šťastným. Povolal různé lékaře, ale ti si s ním nevěděli rady. Jednoho dne se v paláci objevila jeho dcera, kterou před lety vystrnadil. Ta mu přinesla dobrou zprávu. Ve vysokých horách je úžasný léčivý vodopád. Kdo se v něm vykoupe, uzdraví se, omládne, zkrásní, stane se novým člověkem. To se králi líbilo. Ale protože byl líný a pyšný, řekl si: „Přece se nebudu trmácet za nějakým vodopádem do hor. Poručím, ať mi léčivý vodopád postaví zde, v mém honosném sídle.“ A jak si řekl, tak se stalo. Postavili mu věrnou kopii vodopádu v jeho královské zahradě. Král se v něm slavnostně vykoupal. A? A nic se nestalo.
Palác v pohádkovém příběhu je náš svět. Král je společnost, kterou tvoříme, ve které žijeme. A jeho dcera, to je církev. Ta ve své moudrosti ví, že můžeme nový život, uzdravení, sílu a duchovní krásu získat u Boha. Stačí přijmout pozvání k modlitbě na hoře proměnění a vykoupat se ve vodopádu lásky Ducha Svatého. Jenomže svět o to nestojí. Staví si vlastní vodopád, kde nejsou pramínky živé vody. Vše vypadá velmi podobně, ale voda nevyvěrá z Boha, je mrtvá. V Písmu čteme o symbolických sedmi darech Ducha Svatého, na nich si to vysvětlíme.
Dar Boží moudrosti, nás vede k věčnému životu v nebi. Ten, kdo ho používá, zkoumá, jestli to, co dělá, vede k věčnému cíli. Ale svět se na věčný život neptá. Nahrazuje moudrost chytrostí, znalostí informací. Vším se pak zaměřuje na pohodlný život tady na zemi. Chce, abychom věčné štěstí prodali za pár chvil pozemské radosti.
Dar rozumu, který nám má pomoci rozlišovat mezi dobrem a zlem, nahrazuje propočty, co se ekonomicky vyplatí nebo nevyplatí. Nechce, abychom pak dobro, ale zisk.
Radu svět nehledá v Písmu, ve vnuknutí Ducha Svatého, ale u lidí, např. youtuberů na internetu.
Dar síly ke službě Bohu a překonávání zla dobrem nahrazuje násilím, kterým prosazuje své sobecké zájmy. Lidé nechtějí mít sílu, aby byli velkorysí v odpouštění a uzdravování vztahů, ale chtějí sílu, aby mohli zvítězit za každou cenu nebo se pomstít.
Dar Bázně Boží – touhu nezraňovat Boží lásku a mít k Bohu úctu, nahrazuje uctíváním sportovních, kulturních, politických idolů a celebrit.
Dar zbožnosti, život z Boha a s Bohem, nahrazuje pověrčivostí a okultismem.
Dar umění, schopnost vnímat, odhalovat, žasnout a hlásat Boží nekonečnou dobrotu a krásu, nahrazuje výstřelky a pomíjivou zábavou. Místo úžasu nad krásou Božího díla, užívá stvořených věcí k pobavení a uspokojení sobeckých potřeb.
Není divu, že je nemocný. Čerpá ze světských pramenů, které se jen tváří jako životodárné. A dnešní slavnost nás zve, abychom si to uvědomili, abychom se nespokojili s napodobeninou, ale šli čerpat k pramenům, které vyvěrají z Boha. Jsme pozváni vystoupit na horu proměnění, k modlitbě, která bude měnit naše nitro. Jsme pozváni k nevyčerpatelnému vodopádu Ducha Svatého. Chtějme toto pozvání přijmout.
