Duchovní slovo

Miluj Boha nade vše a bližního jako sám sebe

Text k zamyšlení u příležitosti 31. neděle v mezidobí (Mk 12,28b-34) | 31. října 2021

Miluj Boha nade vše a bližního jako sám sebe. Proč je láska tak důležitá? Protože až umřeme, budeme stát tváří tvář nekonečné věčné lásce. A budeme se s tím muset nějak vyrovnat. Jak jsme si vysvětlovali v pátek s dětmi, budeme jednou hodnoceni právě podle „lásky k Bohu“ a „lásky k bližnímu“. Milující zajásají, lidé s chladným či dokonce nenávistným srdcem budou prožívat bolest.

Tváří tvář Boží lásce poznáme, kolika lidem jsme svými myšlenkami, slovy a činy ublížili. Kolik lidských srdcí jsme zranili. A co víc, pochopíme, že Bůh tyto lidi nesmírně miluje. A tím, že jsme ubližovali jim, ubližovali jsme i jemu.On pro ně v Kristu umíral, aby je zachránil, a my jsme je svou lhostejností a zlobou zabíjeli. On jim pomáhal z moře temnoty do loďky spásy, a my jsme je svým sobectvím vyhazovali ven.

Toto poznání s sebou ponese velikou bolest a smutek. A jedinou útěchou nám bude opět Boží láska. I když ji na jednu stranu nebudeme schopni přijmout, bude nás na stranu druhou postupně osvobozovat. Až do té chvíle, kdy budeme schopni vstoupit do věčného světla. Vědomí, že jsme toho tolik pokazili, že jsme tolik ublížili a on nás má přesto všechno rád, nám pomůže dozrát pro život věčný.

Co můžeme udělat pro to, abychom se připravili na toto setkání? Kdykoli si vzpomeneme na to, jak nás má Bůh rád, přijměme to jako poděkování a chválu za jeho lásku. Protože rozjímání o Boží lásce k nám nás připravuje na setkání s ní. Kromě lásky k Bohu máme rozvíjet i lásku k bližnímu. Jak to dělat?

Za opatem jednou přišel člověk, který se zeptal: „Jak se mám naučit milovat bližní?“ Opat se zamyslel a pravil: „Pohledem.“ „Pohledem?“ podivil se muž. „Ano, pohledem,“ pravil opat. „Když uslyšíš o zloději, který okrádá lidi. Jak se na něho budeš dívat?“ Muž se zakabonil: „Jako na darebáka, který si zaslouží trest.“ Opat pokýval hlavou a ptal se dál: „Ale co když se dozvíš, že je to tvůj dávno ztracený, zbídačený syn? Jak se na něho budeš dívat?“ Muž se zamyslel a odpověděl: „Budu se na něho dívat s hněvem, ale také s lítostí a s touhou mu nějak pomoci a zachránit ho.“ Na to se opat usmál: „A tímto otcovským pohledem se na nás dívá Bůh. A naše láska k bližním začíná tím, že se na ně začneme dívat jako on.“

Je snadné druhé lidi posoudit, zařadit, odsoudit a zavrhnout. Ale dnešní evangelium nám říká, že je máme milovat. A znamením skutečné lásky je, že se snažíme je zachránit. A jsme při tom stejně vynalézaví a trpěliví jako je Bůh k nám.

Jediné, co si jednou poneseme na věčnost, bude naše srdce. A už dnes rozhodujeme o tom, zda bude naplněné láskou nebo nenávistí. Ježíš už nyní očekává, že mu nabídneme VIP přístup do našeho srdce. Do všech zákoutí. Do všech úspěchů i proher. Aby jej mohl proměňovat, činit sobě podobným. Dovolme mu to. To bude jednou naše záchrana.

Leave a Reply

Your email address will not be published.