Duchovní slovo

S ním v bezpečí

Text k zamyšlení u příležitosti 4. neděle v mezidobí (Lk 4,21-30) | 30. ledna 2022

Úryvek evangelia, který jsme právě slyšeli, zdá se, dobře začíná, ale špatně končí. Navazujeme tam, kde jsme před týdnem skončili. Ježíš promlouvá v synagoze, lidé jsou překvapeni, libí se jim jeho milá slova. Nakonec ho však vyvedli až na sráz hory, aby ho srazili dolů. Proč? Co se stalo?

Tomu všemu předchází Ježíšovo prohlášení. Čte úryvek z knihy proroka Izaiáše: „Duch Páně je nade mnou, proto mě pomazal, poslal mě, abych přinesl chudým radostnou zvěst, abych vyhlásil zajatým propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, abych vyhlásil milostivé léto Páně.“ Ježíš vyhlašuje milostivé léto. Jeho podstatou bylo zjednání spravedlnosti a vrácení majetku původním vlastníkům. Do toho spadá i vlastník nejpůvodnější – Bůh. Tedy vše, co máme, patří Bohu. My jsme jen dočasnými správci. Majetek, schopnosti, nadání, čas a síly, to vše jsme dostali, abychom sloužili Bohu.

Takové smýšlení se ovšem lidem nelíbí. A nelíbilo se ani Nazareťanům. Zvykli jsme si říkat: „To je můj čas, moje peníze, moje zdraví, můžu si s nimi dělat, co chci.“ Chceme se vším svobodně nakládat, přitom se vrháme do otroctví. Poroučí nám naše sobectví, minulost, tradice, hněv, pýcha a další otrokáři. Žijeme v jejich zajetí, ale neuvědomujeme si to.

A do toho přichází Ježíš s výzvou ke svobodě. Nad lidmi v Nazaretě se třeba pohoršujeme, ale sami někdy vytlačujeme vztah s Kristem na samotný okraj. Přitom jsme to my, kdo by se zřítili do propasti, kdyby nás Ježíš nedržel. I když někdy Ježíše vedeme svým nezájmem na sráz hory, je to nakonec on, kdo je naší záchranou, jistotou a bezpečím. Dříve, než si vůbec uvědomíme, co děláme špatně, on už nás podpírá a zachraňuje.

Tato událost stojí na začátku Lukášova evangelia, my ho slyšíme v úvodu roku. To proto, abychom si zavčasu uvědomili vážnost situace, abychom se pro celý tento rok mohli stát věrnými učedníky a následovníky Ježíše. Aby se postupně proměnil náš postoj. Z postoje „nemám čas, nemám chuť, nemám zájem“ k postoji touhy po Zachránci. U něho jsme v bezpečí. A to je alternativa dobrého konce tohoto evangelijního poselství.

Leave a Reply

Your email address will not be published.