Text k zamyšlení u příležitosti 19. neděle v mezidobí (Mt 14,22-33) | 13. srpna 2023
Ježíšovi učedníci zažili velký zázrak nasycení zástupu. To v nich vyvolalo nadšení a vzbudilo nebývalé odhodlání. Možná právě proto přijali výzvu a vydali se k večeru na dvanáctikilometrovou cestu po neklidném moři. Za normálních okolností by to neudělali. Myslím, že toho brzy začali litovat. A s blížící se postavou zapomněli na všechny zázraky a začali křičet. Báli se přízraku, nenapadlo je, že by mohli prosti o Boží pomoc. A tak, místo, aby se z Ježíše radovali, zděsili se ho.
I my někdy zažijeme něco krásného s Bohem a nadchneme se pro intenzivnější život s ním. Rozhodneme se, že mu dáme v životě větší prostor. Čekáme klidnější a spokojenější život, ale místo očekávané pohody se na nás začnou valit nejrůznější zkoušky. Jeden mladý člověk se po křesťanském setkání mládeže rozhodl chodit do kostela nejen v neděli, ale i ve všední den. Místo pochvaly ho však doma čekaly urážky a nařčení z fanatismu.
První poselství, které nám z dnešních textů vyplývá, by mohli znít: Život s Bohem není (nemusí být) jednodušší než život bez Boha. Být věřícím neznamená být za vodou a v pohodě. Být věřícím občas znamená kráčet po rozbouřeném moři.
Když se tedy ocitneme v nejrůznějších bouřích života, a to navzdory své víře, co s tím můžeme dělat? Odpověď je druhým poselstvím dnešní neděle.
Když se opravoval strop sněmovního sálu zámku v Kroměříži, mělo pár vyvolených možnost prohlédnout si nástropní malbu zblízka. Byla to lákavá nabídka. Problém však byl v tom, že strop je 16 metrů vysoko a na úzkém lešení mnozí trpěli závratí. Jediná možnost, jak ji překonat, byla, že člověk bude dívat jen před sebe a vzhůru. To je pohled, který osvobozuje. I Petr, dokud se díval před sebe a na Ježíše, dokázal jít po vodě. Když začal sledovat okolní svět, zapomněl s důvěrou hledět na Ježíše, začal se topit.
Žijeme v době, kdy se mnozí topí ve vlnách smutku, strachu nebo hněvu. Někdo na základě dění ve světě, jiný na základě špatných vzpomínek, křivd a neodpuštění. Ke všem se obrací dnešní Boží slovo a učí nás, abychom se dívali vpřed a vzhůru. Abychom svůj duchovní zrak zaměřili na Krista a s pomocí Panny Marie i celého nebe šli vpřed – za ním. S touhou naplnit své poslání a povolání. Kéž se nám to daří. Prosme o to.
