• Pro děti

    Nový školní rok 2022 – 2023 a rozvrh hodin náboženství

    Milí rodiče,

    všechny vás srdečně zdravím na začátku tohoto nového školního roku. Přijměte několik důležitých informací ohledně výuky náboženství.

    K výuce náboženství na našich školách jste děti přihlašovali již na konci minulého školního roku. Kdo tak neučinil, přihlaste je nyní na začátku přímo u katechetů nebo u mě. Pro pokřtěné děti je návštěva výuky náboženství samozřejmostí, jak jste to slibovali i při křtu. Výuka náboženství během celé školní docházky je zároveň podmínkou k přípravě na svátost biřmování.

    První stupeň bude vyučován přímo na školách, 6. a 7. třídy na farním domečku, 8. a 9. třídy přímo na faře. K výuce náboženství na druhém stupni se mohou přidat i děti, které navštěvují školy mimo Kunovice.

    Níže naleznete aktuální rozvrhem hodin (případné změny zde budou ihned publikovány). Vlastní výuka začne v týdnu od 19. září 2022. 4. a 5. třída na ZŠ Červená cesta začíná již v pátek 16. září.

    Zároveň zvu všechny děti, mládež, vás rodiče i pedagogy na duchovní zahájení školního a pastoračního roku, které proběhne v pátek 2. září 2022 v 18.00 hodin. Děti z prvního stupně ať si přinesou i své aktovky. Každá páteční mše svatá ve školním roce je pak určena zvláště všem školákům.

    P. Ladislav

  • Duchovní slovo

    Poslední místo

    Text k zamyšlení u příležitosti 22. neděle v mezidobí (Lk 14,1.7-14) | 28. srpna 2022

    „Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“ Teolog Silvano Fausti říká: „Ježíš je v hostině světa ten poslední na posledním místě. Narodil se mezi zvířaty a umřel mezi zločinci. Dobrovolně přijal v tomto světě poslední místo.“ Co to pro nás znamená?

  • Duchovní slovo

    Brána k životu

    Text k zamyšlení u příležitosti 21. neděle v mezidobí (Lk 13,22-30) | 21. srpna 2022

    „Usilujte o to, abyste vešli těsnými dveřmi!“ Tak zní naléhavá výzva dnešního evangelia. Při té příležitosti nás může napadnout: Je možné, že by Bůh stvořil krásné, dokonalé nebe, ke kterému vedou jen malá dvířka, takže můžeme sice nahlédnout, ale nemůžeme projít dovnitř? Mohl by Bůh připravit odměnu, na kterou dosáhne jen několik dokonalých, mezi které nebude jen tak se dostat?

  • Duchovní slovo

    Víra Abrahámova

    Text k zamyšlení u příležitosti 19. neděle v mezidobí (Lk 12,32-48) | 7. srpna 2022

    Není čekání jako čekání. Jistě chápeme, že bude jiné čekání ve strachu, že přijde někdo, koho neradi vidíme. V příkladu evangelia je to zloděj. Nebo to může být nějaký despotický šéf apod. Úplně jiné čekání je na někoho, kdo je našemu srdci blízký. Ježíšova úvaha v Lukášově evangeliu to přímo neříká, ale vede nás k tomu, aby naše čekání bylo čekání služebníka, který ví, kdo je jeho Pán. A beze strachu žije plně pro něho.

  • Duchovní slovo

    Osvobození od chamtivosti

    Text k zamyšlení u příležitosti 18. neděle v mezidobí (Lk 12,13-21) | 31. července 2022

    Jsou situace, kdy i ateista udělá kříž nebo se z jakési pověrčivosti modlí. Jeden takto činil při stírání výherního losu. Možná s podobným postojem přišel zmíněný „někdo“ za Ježíšem a žádal ho: „Mistře, řekni mému bratrovi, aby se rozdělil se mnou o dědictví!“

  • Duchovní slovo

    Dozrávat v Ježíšově blízkosti

    Text k zamyšlení u příležitosti 16. neděle v mezidobí (Lk 10,38-42) | 17. července 2022

    Jednoho parného dne se přišel do příjemného chládku v kostele na chvíli schovat jeden sluncem rozpálený dělník. S úlevou usedl do lavice a pozoroval opata, který v kostele rozjímal. Když se opat po nějaké době zvedl a odcházel, muž ho pozdravil a řekl: „Není jak vám. V klidu se můžete modlit ve stínu kostela.“ Opat na něho pohlédl a usmál se: „Když se vám to tak líbí, můžete se kdykoli připojit. Místa je tu pro všechny dost.“

  • Duchovní slovo

    Boží obraz

    Text k zamyšlení u příležitosti 15. neděle v mezidobí (Lk 10,25-37) | 10. července 2022

    Evangelium hovoří o polomrtvém chudákovi, který leží v prachu cesty. Kdo jde kolem, ten se mu vyhne. Až na Samaritána, kterému je toho člověka líto. Jde a prokáže mu milosrdenství. Nejde ani tak o toho polomrtvého, ale o toho, kdo mu pomůže. Do role toho, kdo se zachová jako bližní, staví Ježíš opovrhovaného člověka s pokřivenou vírou. Ten se paradoxně zachová správně, ten je nám dán za vzor.