Zajímavosti

Aby hody byly hody

Koncem září se slaví tzv. kunovické hody s právem. Nicméně, nějaké tři týdny po té se slaví hody znovu. Docela skrytě a bez velké slávy. Aby hody byly hody, aby slavení mělo svůj důvod, rozhodli jsme se obě události propojit. O víkendu 24. a 25. září 2022 tedy budeme slavit hody na všech úrovních – duchovní, folklorní i společenské.

Proč se termíny rozcházejí? Je to trošku delší historie. Začněme tím, co jsou vlastně hody. V našich krajích se říká „hody“, jinde zase „posvícení“. A v tomto slově už slyšíme původ. Posvícení vychází ze slova „posvěcení“. Ano, hody vždy byly oslavou posvěcení místního kostela. Termín hodů se odvíjel od data, kdy byl vysvěcen kostel – místo setkávání a bohoslužby. Ten náš byl vysvěcen 14. října 1803 světícím olomouckým biskupem a pozdějším pražským arcibiskupem Aloisem Josefem hrabětem Krakovským z Kolovrat. Hody se tedy měly slavit o neděli v blízkosti tohoto data. Ale neslavily. V některých farnostech se místo data posvěcení „hodovalo“ o svátku patrona farnosti – patrociniu. A to byl i kunovický případ. Hody se jistou dobu slavily při slavnosti svatého Petra a Pavla. Termín slavení se však během staletí několikrát změnil. Poslední změna ho přesunula na konec září, kde vzniká dojem, že jde o oslavu svatého Václava. Ten byl sice v naší vlasti všeobecně ctěn, ovšem v tradici našeho města nedominuje.

Oživme tedy pravý důvod hodové slávy. Oslavme – i když s menším předstihem – výročí posvěcení farního kostela. Pak každá radost, tanec i paráda bude mít opravdový smysl.

Leave a Reply

Your email address will not be published.