Text k zamyšlení u příležitosti 1. neděle adventní (Mk 13,33-37) | 3. prosince 2023
Důležitou větou dnešního úryvku evangelia je: „Odešel z domu, dal svým služebníkům plnou moc, každému jeho práci a vrátnému nařídil, aby bděl.“
„Dal svým služebníkům plnou moc.“ Získat plnou moc znamená zastupovat někoho, jednat jeho jménem. Jako křesťané máme zastupovat Ježíše uprostřed tohoto světa. V jeho jménu máme konat jeho skutky, milovat, odpouštět a osvobozovat tak sebe i druhé od zla. Získáváme tak podíl na díle spásy. To je veliká čest a výzva pro každého pokřtěného – být zplnomocněncem, tím, kdo zastupuje Ježíše Krista.
„Dal každému jeho práci.“ A není to práce ledajaká. Je to jeho práce, ta, kterou nemůže vykonat nikdo jiný. Jak často říkáme, práce je hodně. Pracujeme pro zaměstnavatele, rodinu, kamarády… a co jsme v poslední době udělali jen pro Ježíše? Je zde právě čas, který nás zve ke ztišení a otázce: „Pane, co po mě žádáš? Co mám udělat pro tebe? A odpovědí může být překvapující výzva: „Tolik nepracuj, zastav se na chvíli.“ Jako je pro žáka práce, když naslouchá učiteli, tak může být pro nás záslužnou činností naslouchání našemu Mistru. Žijme potom podle toho, co jsme se u něho naučili. Máme být specialisté na to, co se od nás očekává, a tím, u koho se učíme.
„Vrátnému nařídil, aby bděl.“ Kolikrát jsme někoho vyhlíželi, s obavou očekávali, až se vrátí domů. Podobnou váhu má mít i naše duchovní bdělost, a to hlavně nad sebou. Být bdělý by se mohlo vyložit i jako být pozorný.
Vrátný má být bdělý k otvírání. Když pán přichází, hned mu otevře dveře. Je to bdělost, které se máme učit i my. Máme být pozorní k tomu, aby měl u nás Ježíš vždy otevřeno – otevřeno srdce. Už jsme o tom mluvili – není samozřejmostí, že mu otevřeme srdce při každé mši svaté. Někdy se účastníme modlitby či bohoslužby, ale je otázka, jestli ji prožíváme i ve svém nitru. Tak snadno se může stát, že Kristus zůstane za zavřenými dveřmi našeho já. Buďme bdělými vrátnými, kteří umí otevřít dům srdce svému Pánu.
Úkolem vrátného je také nevpustit nezvané hosty. A to je druhá strana naší pozornosti. Dnešní doba nás činí lačnými po všem, co se nabízí. My se máme učit rozlišovat, ptát se, komu a čemu mám být otevřený, komu a čemu naslouchat. Ne všechno je od Boha, ne všechno nám prospěje, ne všechno neublíží. Buďme tedy pozornými ochránci svého nitra.
Drazí zplonomocněnci zastupovat Ježíše Krista, specialisté na úkol svěřený od něho, pozorní ochránci svého nitra – to zní hezky – dostáváme dar Adventu. Je to čas k zamyšlení, jací hosté obývají dům našeho nitra. Čas, kdy za pomoci nebeských přátel máme připravit více místa Bohu. Přeji nám všem krásné a požehnané adventní dny.
